Český prezident Petr Pavel se podle diplomatických zdrojů britského deníku The Telegraph dostal mezi pět evropských lídrů, o nichž se diskutuje jako o možných vyjednavačích s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nejde však o oficiální nominaci ani potvrzený evropský seznam. Pavel zároveň v posledních dnech sám vyzval Evropu, aby si vytvořila společnou pozici a určila jednoho člověka nebo menší skupinu, která by při případných mírových rozhovorech zastupovala její zájmy.
Evropské státy stále intenzivněji řeší, kdo by je mohl zastupovat při případných přímých jednáních s Moskvou o budoucnosti Ukrajiny a evropské bezpečnosti.
Mezi jmény, která se podle zdrojů The Telegraph objevují v diplomatických debatách, je překvapivě také český prezident Petr Pavel.
Britský list uvádí celkem pět možných kandidátů: vedle Pavla také italskou premiérku Giorgii Meloniovou, finského prezidenta Alexandera Stubba, dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a norského premiéra Jonase Gahra Störeho. Jeden ze zdrojů zároveň uvedl, že výsledkem nemusí být výběr jediného člověka – pravděpodobnější může být menší skupina lídrů.
Důležité ale je, že zatím nejde o oficiálně schválenou pětici vyjednavačů. Informace pochází z diplomatických zdrojů citovaných britskými médii a evropské státy dosud žádný mandát konkrétnímu člověku veřejně neudělily.
Pavel sám volá po evropském vyjednavači
Zajímavé je, že český prezident v téměř stejnou dobu veřejně prosazuje právě myšlenku, aby Evropa našla společného zástupce.
V rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network uvedl, že by evropské země měly nejprve vytvořit společnou vyjednávací pozici a následně „identifikovat osobu nebo skupinu lidí, kteří budou mluvit za Evropu“.
Nemuselo by podle něj jít přímo o představitele institucí Evropské unie nebo NATO. Důležitější by bylo, aby šlo o lídry s jasným mandátem od ostatních evropských zemí.
Pavel svůj návrh vysvětluje mimo jiné tím, že Vladimir Putin podle něj evropské instituce nepovažuje za partnera, se kterým by chtěl přímo jednat.
Zmínil například předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Proč se mezi kandidáty objevuje právě Pavel
Za jednu z Pavlových výhod lze považovat jeho bezpečnostní a vojenskou minulost.
Před vstupem do vrcholné politiky byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky a následně předsedou Vojenského výboru NATO. Má tedy zkušenosti s jednáním o evropské bezpečnosti na nejvyšší vojenské úrovni.
Právě jeho bezpečnostní profil zmiňuje také zahraniční tisk při úvahách o tom, kdo by mohl být pro takovou roli vhodný.
Český prezident navíc v posledních dnech v Německu výrazně vystupoval právě k otázkám evropské bezpečnosti. Jeho návštěva Berlína 21. a 22. října zahrnovala jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem i vystoupení na fóru Berlin Global Dialogue, jehož tématem byla nová bezpečnostní realita Evropy.
