Infarkt myokardu může přijít bez předchozího varování, u některých lidí se ale ještě před akutním stavem objevují opakované potíže. Patřit mezi ně může tlak nebo bolest na hrudi při námaze, nevysvětlitelná dušnost, pokles výkonnosti či nezvyklá únava. Neexistuje však univerzální seznam příznaků, podle kterého by bylo možné několik týdnů dopředu spolehlivě předpovědět infarkt.
Infarkt patří mezi stavy, u kterých rozhodují minuty.
Vzniká tehdy, když se výrazně omezí nebo úplně zastaví přívod krve do části srdečního svalu. Bez dostatečného množství kyslíku začínají buňky myokardu odumírat a čím déle uzávěr tepny trvá, tím větší může být poškození srdce.
Národní zdravotnický informační portál upozorňuje, že při uzávěru koronární tepny může k nevratnému poškození části srdečního svalu docházet už během několika hodin. Proto je při podezření na infarkt zásadní nečekat, zda obtíže samy zmizí.
Ne vždy přijde infarkt úplně bez varování
Představa infarktu je často spojena s člověkem, který se náhle chytí za hrudník a zkolabuje.
Takový průběh samozřejmě nastat může.
U části pacientů ale srdeční onemocnění upozorňuje na problém už dříve. Typickým příkladem je angina pectoris – svíravá nebo tlaková bolest na hrudi způsobená nedostatečným prokrvením srdečního svalu.
Objevovat se může například při chůzi do kopce, rychlejší chůzi, sportu nebo jiné fyzické námaze a po odpočinku odezní.
Pokud se podobné bolesti objeví nově, začnou být častější, silnější nebo přicházejí už při menší zátěži či dokonce v klidu, může jít o nestabilní anginu pectoris. Ta patří stejně jako infarkt mezi akutní koronární syndromy a vyžaduje rychlé lékařské vyšetření.
1. Tlak, svírání nebo bolest na hrudi
Nejznámějším varovným příznakem je nepříjemný pocit na hrudníku.
Nemusí jít vždy o prudkou bolest.
Někteří lidé popisují spíše tlak, tíhu, pálení nebo pocit, jako by jim někdo na hrudník položil těžký předmět.
Bolest může vystřelovat do paže, ramen, krku, čelisti, zad nebo horní části břicha.
Zpozornět je vhodné především tehdy, pokud se podobné obtíže objevují nově při fyzické námaze nebo jsou v poslední době výraznější než dříve.
2. Neobvyklá dušnost
Dalším příznakem může být pocit, že člověku při běžné aktivitě najednou dochází dech.
Schody, které dříve zvládl bez problémů, jsou náhle náročné. Musí se zastavit při chůzi nebo má pocit nedostatku vzduchu i při aktivitě, kterou běžně zvládal.
Dušnost má samozřejmě mnoho možných příčin a sama o sobě neznamená, že přichází infarkt.
V kombinaci s tlakem na hrudi, nevolností, pocením nebo výraznou slabostí už ale vyžaduje mnohem větší pozornost.
3. Náhlý pokles výkonnosti
Varovným signálem nemusí být jen bolest.
Někteří lidé si všimnou, že najednou nezvládají to, co před několika týdny ještě bez problémů dokázali.
Rychleji se unaví, musí častěji odpočívat nebo se zadýchají při běžné činnosti.
Takový pokles fyzické výkonnosti může mít celou řadu příčin – od infekce přes chudokrevnost až po problémy se srdcem.
Pokud je ale nový, nevysvětlitelný a postupně se zhoršuje, stojí za konzultaci s lékařem.
Pokračování na další straně
