Nakloněná psí hlava patří k reakcím, které majitelé dobře znají. Dlouho se spekulovalo, že si pes tímto pohybem pomáhá lépe vidět lidskou tvář přes vlastní čenich, novější výzkum ale ukazuje i jinou možnost: naklánění může souviset se zvýšenou pozorností a zpracováním slov, která mají pro psa konkrétní význam. Vědci zároveň upozorňují, že přesnou příčinu zatím neznají.
Stačí vyslovit známé slovo nebo na psa promluvit trochu jiným tónem a jeho hlava se někdy nakloní na jednu stranu.
Vypadá to, jako by se snažil pochopit, co mu člověk říká.
Právě toto chování dlouhá léta vyvolává různé teorie. Jedna z nejrozšířenějších tvrdí, že pes naklání hlavu proto, aby přes svůj čenich lépe viděl dolní část lidské tváře. Novější vědecké výsledky však ukazují, že vysvětlení může být složitější.
Teorie s čenichem zní logicky, důkaz ale není definitivní
Psycholog Stanley Coren v roce 2013 představil hypotézu, podle níž může psovi vystouplý čenich částečně zakrývat výhled na ústa člověka.
Právě oblast úst přitom nese při komunikaci řadu vizuálních informací. Nakloněním hlavy by si tedy pes mohl vytvořit lepší úhel pohledu.
Coren následně provedl internetový průzkum mezi 582 majiteli psů. Z majitelů zvířat s výraznějším čenichem 71 procent uvedlo, že jejich psi při řeči člověka často naklánějí hlavu. U plemen s plošším, brachycefalickým obličejem to bylo 52 procent.
Rozdíl byl statisticky významný a hypotéze poskytl určitou podporu.
Má to však zásadní omezení: šlo o dotazníkový průzkum majitelů, nikoli o kontrolovaný experiment, který by dokázal, že čenich je skutečnou příčinou chování. Sám Coren tehdy připustil, že může jít pouze o jeden z několika faktorů.
Proto není přesné tvrdit, že vědci už definitivně zjistili, že psi naklánějí hlavu jednoduše proto, aby lépe viděli.
Novější studie ukázala něco jiného
Další důležitou stopu přinesla studie vědců z budapešťské Univerzity Loránda Eötvöse, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.
Výzkumníci sledovali 40 psů během úkolů, při nichž majitel vyslovil název známé hračky a pes ji měl přinést. Sedm psů patřilo do skupiny mimořádně schopné učit se názvy předmětů, ostatních 33 tuto schopnost ve stejné míře nemělo.
Rozdíl byl výrazný.
Česká televize při shrnutí výsledků uvedla, že nadaní psi nakláněli hlavu přibližně ve 43 procentech pokusů, zatímco běžní psi jen zhruba ve dvou procentech. Důležité bylo, že všichni psi slova během výcviku opakovaně slýchali.
Pouhá známost zvuku tedy nestačila.
Autoři studie proto vyslovili hypotézu, že naklonění hlavy může souviset s okamžikem, kdy pes zpracovává pro něj významný podnět, například si spojuje vyslovený název hračky s její představou. Mohlo by tedy jít o projev zvýšené pozornosti nebo mentálního zpracování známého slova.
Pokračování na další straně
