Vypadá to jako romantické gesto z filmu. Ženich vezme nevěstu do náruče, přenese ji přes práh a společný život může začít. Jenže původ tohoto zvyku je mnohem starší a temnější, než by dnešní svatební fotografie napovídaly. Práh domu byl po staletí považován za citlivé místo mezi „venku“ a „uvnitř“ a s jeho překročením se spojovaly ochranné rituály, pověry o zlých silách i obavy ze špatného znamení.
Práh nebyl jen kus dřeva pod dveřmi
V mnoha starých kulturách představovaly dveře a práh symbolickou hranici.
Na jedné straně byl vnější svět. Na druhé bezpečný prostor domu a rodiny.
Právě proto se s prahem spojovalo neobvykle mnoho pravidel a zákazů. Lidé věřili, že přechod mezi dvěma prostory může být citlivým okamžikem, a chránili ho různými rituály.
Ve svatební den měl tento přechod ještě silnější význam.
Nevěsta symbolicky opouštěla jeden život a vstupovala do nového.
Proto se věřilo, že první překročení prahu nového domova nesmí dopadnout špatně.
Pokračování na další straně
