S příchodem chladnějších dnů se na oknech mnoha domácností začínají objevovat kapky vody. Pokud se rosení opakuje, může upozorňovat na příliš vysokou vlhkost, nedostatečné větrání nebo problém s vytápěním. Státní zdravotní ústav varuje, že dlouhodobě vlhké povrchy vytvářejí podmínky pro růst plísní. Pomoci může pět praktických opatření, která je vhodné vyzkoušet ještě předtím, než se na zdech objeví první tmavé skvrny.
Ráno otřete okno a další den je mokré znovu. Kde je problém?
Probouzíte se a spodní část oken je pokrytá drobnými kapkami vody. Někdy stékají až na parapet, jindy si všimnete vlhkých rohů nebo začínajícího tmavého povlaku kolem rámu.
Podobná situace je častější zejména na podzim a v zimě. Sama o sobě nemusí znamenat, že máte nekvalitní okna. Může však ukazovat, že se ve vašem bytě hromadí více vlhkosti, než dokáže běžné větrání odvést.
Kondenzace vzniká ve chvíli, kdy se vlhký vzduch setká s dostatečně chladným povrchem. Vodní pára se pak mění na kapky vody. Právě sklo a okenní rámy patří v chladných dnech k místům, kde tento jev snadno zaznamenáte.
Pokud jsou okna mokrá opakovaně, nestačí vodu pouze setřít. Důležité je zjistit, odkud vlhkost přichází a proč se v místnosti drží.
1. Větrejte krátce, ale intenzivně
Jedním z nejdůležitějších opatření je pravidelná výměna vzduchu. Zejména v chladném období se přitom nevyplatí spoléhat výhradně na dlouhodobě pootevřené okno.
Vhodnější bývá otevřít okna dokořán, na několik minut místnost důkladně vyvětrat a poté je opět zavřít. Větrání zopakujte podle potřeby během dne, zejména ráno po probuzení.
Pokud to dispozice bytu umožňuje, můžete krátce vytvořit průvan. Vlhký vnitřní vzduch se tak rychleji vymění za venkovní.
Na význam krátkého a intenzivního zimního větrání upozorňuje také odborník Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík.
Zvláštní pozornost věnujte ložnici. Během noci se v ní hromadí vlhkost vznikající dýcháním a při zavřených dveřích a oknech může být ráno výrazně vyšší.
2. Omezte vlhkost vznikající při běžných činnostech
Vaření, sprchování, praní nebo sušení prádla. To všechno jsou činnosti, při kterých se do vzduchu uvolňuje vodní pára.
Pokud se vlhkost nemá kudy dostat ven, začne se hromadit v místnostech. V chladnějších částech bytu pak může kondenzovat nejen na oknech, ale také na stěnách.
Při vaření proto používejte digestoř, pokud odvádí vzduch ven, a po sprchování důkladně vyvětrejte koupelnu nebo zapněte účinný odtahový ventilátor.
Pokud sušíte prádlo doma, snažte se zajistit dostatečné větrání. Sušák umístěný v malé, nevětrané místnosti může problém s vlhkostí zhoršovat.
Státní zdravotní ústav řadí právě sušení prádla, vaření a nedostatečné větrání mezi běžné příčiny zvýšené vlhkosti v bytech.
3. Nenechávejte místnosti příliš vychladnout
Ve snaze ušetřit za vytápění někteří lidé výrazně snižují teplotu v místnostech. Pokud se ale současně méně větrá, může takový postup zvýšit riziko kondenzace.
Chladné zdi a okenní rámy totiž snáze dosáhnou teploty, při které na nich začne vlhkost kondenzovat.
SZÚ doporučuje udržovat v obytných místnostech přibližně 20 až 22 °C a takovou vlhkost, aby na nejchladnějších površích nedocházelo k častému nebo trvalému srážení vody.
Pomoci může také správné proudění teplého vzduchu. Radiátor pod oknem by neměly zbytečně zakrývat těžké závěsy nebo nábytek.
Důležité je sledovat i méně přístupná místa, například prostor za velkou skříní u obvodové zdi. Právě tam může být proudění vzduchu omezené a vlhkost se může držet déle.
4. Pořiďte si vlhkoměr. Pocit nemusí stačit
Místnost může působit příjemně, přesto v ní může být vlhkost příliš vysoká. Přesnější představu poskytne jednoduchý digitální vlhkoměr.
Státní zdravotní ústav uvádí jako optimální rozmezí relativní vlhkosti přibližně 45 až 55 procent při teplotě kolem 20 až 22 °C.
Pokud vám přístroj opakovaně ukazuje vyšší hodnoty a zároveň se rosí okna, je vhodné upravit větrání a omezit zdroje vodní páry.
U dlouhodobých potíží může pomoci také odvlhčovač. Neměl by však nahrazovat hledání příčiny, například zatékání nebo nedostatečného větrání.
Cílem není vysušit byt co nejvíce. Také příliš suchý vzduch může být nepříjemný, zejména pro citlivé osoby.
5. Zkontrolujte okna a nenechávejte vlhká místa bez povšimnutí
Pokud se voda stále vrací na stejné místo, zaměřte se na okolí okenního rámu, parapet a přilehlou zeď.
Viditelné kapky průběžně otírejte, aby voda dlouhodobě nezůstávala na površích. Jestliže se však vlhkost objevuje i přes dostatečné větrání a přiměřené vytápění, může být příčina stavební.
Podle SZÚ mohou problémy způsobovat například tepelné mosty, zatékání nebo netěsnosti kolem oken. V takových případech je nutné řešit samotnou závadu.
Jinou situací je zamlžení mezi skly izolačního dvojskla či trojskla. K takové vlhkosti se běžným otřením nedostanete a může signalizovat poruchu těsnosti zasklení. Vhodné je obrátit se na dodavatele nebo servis oken.
Pokud se kolem rámu již vytvořila plíseň, nepokoušejte se ji pouze překrýt barvou. Je potřeba zvolit vhodný způsob jejího odstranění a současně odstranit zdroj vlhkosti. U rozsáhlejšího nebo opakovaného výskytu je namístě odborné posouzení.
Proč se nevyplatí čekat, až se objeví plíseň?
Vlhké okno nemusí automaticky znamenat zdravotní riziko. Pokud se však voda dlouhodobě drží na rámech, zdech nebo za nábytkem, vznikají podmínky pro růst plísní.
Ty podle Státního zdravotního ústavu mohou nepříznivě ovlivňovat zdraví, zejména v souvislosti s alergiemi a dýchacími obtížemi.
Nejdůležitější je proto kombinovat větrání, přiměřené vytápění a kontrolu zdrojů vlhkosti. Jestliže tato opatření nepomáhají, může být problém přímo ve stavební konstrukci a je vhodné jej nechat prověřit.
Použité zdroje
-
Státní zdravotní ústav – Snižování teplot uvnitř budov – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze . Doporučené teploty a vlhkost, kondenzace při omezeném vytápění.
-
Státní zdravotní ústav – Problematika plísní – stanovisko SZÚ – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze . Příčiny vlhkosti, vznik plísní a význam odstranění závad.
-
Státní zdravotní ústav – Bohumil Kotlík pro ČT: V zimě je nejlepší větrat krátce a intenzivně – Bohumil Kotlík pro ČT: V zimě je nejlepší větrat krátce a intenzivně – Aktuality SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze . Doporučení ke krátkému a intenzivnímu větrání.
-
Ministerstvo průmyslu a obchodu, poradna i-EKIS – MPO Efekt . Vysvětlení kondenzace na oknech.
-
Státní zdravotní ústav – Záplavy a hygiena – na co dát pozor, jak sanovat zaplavené studny – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze . Bezpečný postup při odstraňování plísní.
