Ceny pohonných hmot v Česku znovu rostou a nafta se na některých čerpacích stanicích prodává za více než 50 korun za litr. Vláda proto od 1. října obnoví regulaci cen benzinu a nafty, omezí marže prodejců a na měsíc sníží spotřební daň z nafty. Současně připravila mimořádné zdanění rafinerií. Na stejném jednání rozhodla také o valorizaci důchodů a schválila návrh státního rozpočtu na rok 2027.
Nafta atakuje padesátikorunovou hranici. Stát znovu zasáhne
Řidiči si v posledních týdnech opět připlácejí za tankování. Růst cen se týká benzinu i nafty, přičemž právě diesel se na českých čerpacích stanicích přibližuje hranici 50 korun za litr. U některých dálničních pump už jeho cena přesahuje i 52 korun.
Podle údajů zveřejněných 22. září se průměrná cena benzinu pohybuje kolem 46 korun za litr, zatímco nafta se blíží padesátikorunové hranici. Ceny se však liší podle regionu a konkrétní čerpací stanice.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) na situaci reagoval v pondělí 21. září. Rozhodl, že se od začátku října vrátí opatření, kterými stát reguloval ceny pohonných hmot už během letošního jara a léta.
Vláda svůj postup zdůvodňuje vývojem na Blízkém východě, omezením dodávek ropy a tlakem na ceny paliv na evropském trhu. Nová regulace má podle současného rozhodnutí platit od 1. do 31. října 2026.
Jak se budou stanovovat maximální ceny?
Základem opatření je omezení marží obchodníků na 2,50 koruny za litr u běžného benzinu i nafty. Stát bude současně určovat nejvyšší přípustnou cenu obou paliv.
Ministerstvo financí ji má vyhlašovat každý pracovní den pro následující den. Výpočet bude vycházet z průměrných velkoobchodních cen, ke kterým se připočítá regulovaná marže a DPH. O víkendech a svátcích se použije naposledy vyhlášená maximální cena.
Neznamená to tedy, že benzin a nafta budou po celý říjen stát stejně. Cenový strop se může měnit podle situace na trhu. Čerpací stanice zároveň mohou prodávat levněji, než stanoví maximální povolená částka.
Premiér Andrej Babiš očekává, že přijatá opatření pomohou dostat ceny paliv opět pod 50 korun za litr. Jde však o vládní očekávání, nikoli o zaručenou cenu na každé čerpací stanici.
Nafta má díky nižší dani zlevnit o 2,35 koruny
Vedle regulace cen přijde další změna, která se bude týkat přímo motorové nafty.
Stát na jeden měsíc sníží její spotřební daň ze současných 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr. Daňová úleva tak činí 1,939 koruny na litr. Po započtení DPH odpovídá možnému zlevnění o 2,35 koruny.
Výsledná úspora při tankování však bude záviset na tom, jak se opatření promítne do cen u jednotlivých prodejců a jak se mezitím změní velkoobchodní ceny.
Spotřební daň z benzinu se podle schváleného balíčku snižovat nebude. Odhadovaný dopad říjnové daňové úlevy na veřejné rozpočty dosahuje přibližně 1,1 miliardy korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že opatření má pomoci domácnostem a firmám a omezit tlak dražších paliv na inflaci. To, jak výrazný bude skutečný dopad, ukáže až vývoj cen v říjnu.
Rafinerie čeká mimořádná daň. Výnos má dosáhnout miliard
Vláda zároveň připravila nový způsob zdanění rafinérského sektoru. Podle návrhu má mimořádná daň platit za roky 2026 a 2027 a vztahovat se na polovinu nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025.
Zjednodušeně řečeno se nebude zdaňovat každý prodaný litr paliva ani celkový obrat rafinerie. Předmětem daně má být část dodatečné marže, která vznikla při mimořádné situaci na trhu.
Návrh se týká společností s celkovými ročními příjmy alespoň dvě miliardy korun, pokud současně dosahují nejméně 50 milionů korun ročně z rafinérské činnosti.
Ministerstvo financí očekává výnos přibližně 5,5 miliardy korun za rok 2026. Peníze mají pomoci pokrýt část nákladů státu spojených s drahými pohonnými hmotami. Zatím jde o vládní legislativní návrh, nikoli o již účinnou daň.
Ministerstvo tvrdí, že nová daň nepovede ke zvýšení cen pro motoristy. Její skutečný dopad však bude záviset také na chování výrobců, dovozců a konkurenci na evropském trhu.
Rozpočet na rok 2027: Schodek 386 miliard korun
Kabinet na stejném jednání schválil také podobu návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Podle ministerstva financí se počítá s příjmy přibližně 2,199 bilionu korun a výdaji 2,585 bilionu. Výsledný plánovaný schodek tak činí 386 miliard korun. Oproti srpnovému návrhu je o tři miliardy nižší.
Na příjmové straně se mimo jiné promítl upravený odhad peněz z emisních povolenek. Výdaje se změnily například kvůli důchodům a školství.
Rozpočet zatím není definitivně přijatý. Vláda musí dokončit jeho dokumentaci a návrh následně projde projednáváním v Poslanecké sněmovně.
Důchodci mají dostat přidáno a jednorázově dva tisíce
Další část vládního rozhodnutí se týká penzí. Od ledna 2027 se má základní výměra všech důchodů zvýšit o 270 korun na 5 170 korun měsíčně. Procentní výměra zároveň vzroste o 0,2 procenta.
U průměrného starobního důchodu tak ministerstvo práce očekává celkové měsíční zvýšení o 304 korun. Průměrná penze by po valorizaci měla dosáhnout 22 196 korun. Skutečná částka navýšení se bude u jednotlivých lidí lišit podle výše jejich důchodu.
Koalice se navíc dohodla na jednorázovém příspěvku ve výši 2 000 korun pro důchodce. Podle ministerstva financí se s jeho výplatou počítá v lednu 2027. Příspěvek však ještě vyžaduje dokončení příslušné legislativy.
Zatímco důchodová opatření mají začít působit v příštím roce, změny cen pohonných hmot řidiči pocítí už od října. Zda se díky nim tankování skutečně vrátí pod padesátikorunovou hranici, bude záviset také na dalším vývoji světového trhu s ropou.
Použité zdroje
-
Zdroje fotografii: Facebook stránka Ano Bude líp / Facebook
