Ficova slova o NATO vyvolala spor na Slovensku i v Česku
Slovenský premiér Robert Fico v posledních dnech opakovaně varoval před možností, že válka na Ukrajině přeroste v širší ozbrojený konflikt mezi NATO a Ruskem. Kritizoval přitom některé západní politiky, které obvinil ze snahy napětí dále vyhrocovat.
Už ve čtvrtek 17. září při návštěvě Prešova prohlásil, že nechce, aby se Slovensko kvůli článku 5 Severoatlantické smlouvy stalo součástí vojenského konfliktu. K tématu se vrátil také během víkendu.
V nedělním vyjádření upřesnil, že jako předseda vlády nebude souhlasit s účastí slovenských vojáků na vojenské akci, kterou by podle něj vyvolal některý člen NATO. Zároveň zopakoval, že upřednostňuje diplomatické řešení války.
Jeho výroky vyvolaly otázky, jak by Bratislava postupovala v případě skutečného ozbrojeného útoku na některého ze spojenců. Reagovali na ně slovenští politici, český prezident i tamní média.
Denník N kritizoval premiérův pohled na bezpečnost Evropy
Jednu z nejvýraznějších reakcí zveřejnil v neděli 20. září šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.
Ve svém komentáři odmítl Ficovo vysvětlení současného napětí mezi Ruskem a Západem. Připomněl, že válku na Ukrajině zahájilo Rusko, a kritizoval premiéra za jeho přístup ke spojeneckým závazkům.
Kostolný použil vůči Ficovi také mimořádně ostrá osobní označení. Argumentoval přitom tím, že členství v NATO představuje pro Slovensko důležitou bezpečnostní záruku a že zpochybňování solidarity může oslabovat důvěru mezi spojenci. Jde o hodnocení autora komentáře, nikoli o zjištění, že Slovensko své závazky skutečně porušilo.
Na možné bezpečnostní důsledky premiérových výroků upozornil také deník Sme. V komentáři označil Ficův přístup za slabé místo společné obrany a kritizoval jeho představu mírového řešení války na Ukrajině.
Média se věnovala také zahraniční odezvě
Premiérova vyjádření se dostala i do zpravodajství slovenského deníku Nový Čas, který upozornil na jejich ohlas za hranicemi země.
Debata se přitom netýká pouze toho, zda Slovensko vyšle vojáky do případného konfliktu. Podstatné je také to, jak politici veřejně vysvětlují závazky, které z členství v Severoatlantické alianci vyplývají.
Fico svou argumentaci staví na obavě z rozšíření války a na odmítání vojenské eskalace. Jeho kritici naopak zdůrazňují, že věrohodnost kolektivní obrany závisí na ochotě jednotlivých států pomoci napadenému spojenci.
Tyto dva postoje se střetly také při výměně názorů mezi slovenským premiérem a českým prezidentem.
Petr Pavel označil premiérova slova za závažná
Český prezident Petr Pavel se k Ficovým výrokům vyjádřil v neděli 20. září před odletem do Spojených států.
Upozornil, že článek 5 představuje závazek vzájemné solidarity. Podle Pavla nelze spoléhat na ochranu ostatních členských států a současně zpochybňovat vlastní ochotu pomoci jim v případě napadení.
Premiérovo vyjádření označil za závažné a uvedl, že doufá, že se Česká republika podobným přístupem nevydá.
Fico následně českému prezidentovi odpověděl. Odmítl, že by podporoval případnou válku mezi NATO a Ruskem, a zdůraznil svůj zájem na mírovém řešení.
Pavlovu kritiku spojil s jeho předchozím působením v armádě. Současně zopakoval, že nechce, aby se slovenští vojáci účastnili konfliktu, který by podle něj vyprovokoval některý ze spojenců.
Pellegrini připomněl závazky Slovenska
Do debaty vstoupil také slovenský prezident Peter Pellegrini. Ten upozornil, že vyjadřování o kolektivní obraně vyžaduje mimořádnou opatrnost.
Podle Pellegriniho musí Slovensko vysílat jednoznačný signál, že své alianční závazky respektuje. Členství v NATO totiž zemi poskytuje bezpečnostní výhody, ale současně z něj vyplývají povinnosti vůči ostatním členům.
Slovenský prezident nicméně uvedl, že Ficova slova chápe také jako výzvu k tomu, aby alianční státy nepřispívaly k dalšímu vyhrocování napětí s Ruskem.
Pellegrini tedy připustil premiérovy obavy z eskalace konfliktu, zároveň ale zdůraznil, že Slovensko nesmí zpochybňovat princip společné obrany.
Co článek 5 NATO skutečně znamená?
Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům aliance se považuje za útok proti všem.
Ostatní spojenci jsou v takové situaci povinni napadenému státu pomoci. Smlouva jim však nepředepisuje jedinou podobu této pomoci.
Jednotlivé země mohou zvolit kroky, které považují za nezbytné pro obnovení a zachování bezpečnosti. Pomoc může zahrnovat nasazení ozbrojených sil, ale nemusí mít výhradně vojenský charakter.
Článek 5 tedy automaticky neukládá každému členskému státu povinnost vyslat vojáky. Povinnost pomoci napadenému spojenci však zůstává zachována.
Právě na možnost zvolit konkrétní formu solidarity Fico ve své pozdější reakci upozorňoval. Jeho kritici současně zdůrazňují, že veřejná vyjádření politiků mohou ovlivňovat důvěru mezi aliančními partnery.
Slovensko nadále zůstává členem NATO a jeho smluvní závazky platí. Současný spor se týká výkladu a politické komunikace kolektivní obrany, nikoli formální změny členství země v alianci.
Použité zdroje
-
Správy STVR – Ficova reakce na Petra Pavla , 20. září 2026.
-
Denník N – Komentář Matúše Kostolného k Ficovým výrokům , 20. září 2026.
-
iDNES.cz / ČTK – Reakce Petra Pavla , 20. září 2026.
-
iDNES.cz / ČTK – Vyjádření Petera Pellegriniho , 20. září 2026.
-
Novinky.cz – Reakce slovenského tisku na Ficovy výroky , 21. září 2026. Výchozí článek k redakčnímu zpracování.
