„Jak se jmenoval váš první domácí mazlíček?“ Na první pohled jde o nevinnou otázku, která se běžně objevuje v internetových kvízech, komentářích i přátelských rozhovorech. Stejný údaj ale některé služby používají k ověření totožnosti nebo obnovení přístupu k účtu. Odpověď proto nemusí zajímat jen zvědavého známého.
Otázka, která může sloužit jako bezpečnostní pojistka
Jméno prvního zvířete patří mezi tradiční bezpečnostní otázky. Podobně fungují dotazy na rodné příjmení matky, první školu, dětskou přezdívku, oblíbeného učitele, první zaměstnání nebo značku prvního automobilu.
Odpověď má ověřit, že o obnovení hesla žádá skutečný majitel účtu. Problém nastává ve chvíli, kdy stejný údaj veřejně uvedete na sociální síti, v komentáři pod příspěvkem nebo ho sdělíte člověku, jehož totožnost neznáte.
Samotná otázka pochopitelně nedokazuje, že se vás někdo snaží podvést. Běžně může zaznít mezi přáteli nebo při vzpomínání na dětství. Obezřetnost je však namístě, pokud se na podobné podrobnosti vyptává neznámý člověk, nový internetový kontakt nebo anonymní stránka.
Nebezpečné mohou být i zábavné příspěvky
Na sociálních sítích se pravidelně objevují příspěvky vyzývající uživatele, aby podle několika osobních údajů vytvořili své „tajné jméno“. Stačí uvést měsíc narození, první písmeno příjmení nebo jméno domácího mazlíčka. Jiný kvíz se ptá, kde jste vyrůstali, jakou školu jste navštěvovali nebo jak se jmenoval váš nejlepší kamarád.
Jedna odpověď obvykle útočníkovi nestačí. V kombinaci s veřejným profilem, fotografiemi, seznamem příbuzných, datem narození a informacemi o zaměstnání však může pomoci vytvořit podrobný obraz o konkrétním člověku.
Útočník pak může věrohodněji vystupovat jako pracovník banky, technická podpora nebo někdo z vašich známých. Čím více skutečných údajů zná, tím přesvědčivěji jeho příběh působí.
Podvodník nemusí požadovat heslo přímo
Tento způsob získávání informací spadá do oblasti sociálního inženýrství. Pachatel se nesnaží prolomit technické zabezpečení složitým programem, ale přesvědčit člověka, aby mu potřebné údaje poskytl sám.
Rozhovor může začít úplně běžně. Neznámý člověk se nejprve ptá na zájmy, rodinu nebo domácí zvířata. Postupně může přejít k bydlišti, zaměstnání, bance nebo používaným internetovým službám. Jednotlivé otázky nevypadají nebezpečně, dohromady však mohou odhalit mnoho.
Kanadské centrum pro kybernetickou bezpečnost upozorňuje, že útočníci využívají veřejně dostupné informace včetně údajů ze sociálních sítí, aby své zprávy přizpůsobili konkrétní oběti. Podobné varování zveřejnilo také britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti.
