Od premiéry prvního filmu o Angelice uplynulo více než šest desetiletí. Michèle Mercier, která v historické romantické sérii ztvárnila krásnou a odhodlanou hrdinku, oslavila 1. ledna 2026 již 87. narozeniny. Narodila se totiž v roce 1939, nikoliv o dva roky později, jak někdy uvádějí starší články.
Herečka se v posledních letech objevuje na veřejnosti jen zřídka a své soukromí si pečlivě chrání. Při pozdějších společenských vystoupeních však ukázala, že si zachovala elegantní styl, který k ní patřil během celé kariéry.
Nejdříve chtěla být tanečnicí
Michèle Mercier se narodila ve francouzském Nice jako Jocelyne Yvonne Renée Mercier. Její původní ambicí nebylo herectví, ale tanec. Už jako mladá působila v opeře v Nice a po přestěhování do Paříže pokračovala v baletní přípravě.
Postupně však začala dostávat nabídky před kamerou. Filmově debutovala na konci padesátých let a ještě před Angelikou stihla natočit řadu francouzských i italských snímků. Objevila se například v Truffautově filmu Střílejte na pianistu nebo po boku Jeana-Paula Belmonda v dramatu L’Aîné des Ferchaux. Její účast v těchto filmech dokládá také databáze Britského filmového institutu.
Angélique tedy nebyla začátkem její kariéry. Stala se však rolí, která její dosavadní úspěchy během krátké doby zastínila.
Angelika z ní udělala mezinárodní hvězdu
První film Angelika, markýza andělů vstoupil do kin v roce 1964. Historický příběh natočil režisér Bernard Borderie podle románů Anne a Serge Golonových. Vedle Mercier se před kamerou objevili Robert Hossein, Jean Rochefort nebo Giuliano Gemma.
Úspěch vedl ke vzniku dalších pokračování. V letech 1964 až 1968 natočila Mercier celkem pět filmů, v nichž hrála Angeliku. Posledním z nich byla Angelika a sultán. Jednotlivé snímky a jejich obsazení eviduje francouzská filmová organizace Unifrance.
Dobrodružství odvážné šlechtičny sledovali diváci v mnoha zemích včetně tehdejšího Československa. Mercier se díky nim stala snadno rozpoznatelnou tváří evropské kinematografie. Její výrazné oči, dlouhé vlasy a pečlivě připravené dobové kostýmy vytvořily obraz, který si řada diváků spojuje s Angelikou dodnes.
Slavná postava zastínila desítky dalších filmů
Herečka během kariéry účinkovala ve více než padesáti filmech. Pracovala ve Francii, Itálii i ve Velké Británii a jejími partnery byli například Marcello Mastroianni, Jean Gabin, Charles Bronson, Tony Curtis nebo Charlton Heston. Přesto se žádná další role nedokázala popularitě Angeliky vyrovnat.
Mercier se přitom snažila ukázat, že dokáže hrát i zcela odlišné postavy. S Jeanem Gabinem natočila drama Hrom boží, objevila se v hororu Tři tváře strachu a s Robertem Hosseinem hrála ve westernu Hřbitov bez křížů. Pokusila se prosadit také ve Spojených státech, očekávaný kariérní restart ale nepřišel.
Mimořádně slavná role se pro ni stala výhodou i překážkou. Otevřela jí cestu k mezinárodnímu publiku, současně však způsobila, že ji diváci i producenti neustále poměřovali s jedinou postavou.
O tom, jak silně se snažila od Angeliky oddělit, svědčí i název jejích pamětí Je ne suis pas Angélique, tedy Nejsem Angelika. Časem se ale podle svých vyjádření s tímto celoživotním spojením smířila.
Z veřejného života postupně ustoupila
V pozdějších letech herečka výrazně omezila filmovou práci a začala se objevovat především na vybraných kulturních akcích. V roce 2002 například na festivalu v Cannes představila svou vzpomínkovou knihu. O čtyři roky později získala francouzské vyznamenání Řád umění a literatury.
Tvrzení, že pravidelně navštěvuje festivaly nebo vede aktivní společenský život, už dnes nelze spolehlivě potvrdit. Ve věku 87 let žije mnohem více v soukromí a nové fotografie se objevují jen výjimečně. Nelze proto každý snímek šířený na sociálních sítích automaticky považovat za aktuální.
Pozdější fotografie z veřejných akcí nicméně ukazují ženu, která zůstala věrná upravenému účesu, výrazným šperkům a elegantnímu oblečení. Přirozeně se proměnila, její charakteristické rysy jsou však stále snadno rozpoznatelné.
Michèle Mercier nakonec dosáhla něčeho, co se podaří jen malému počtu herců. Vytvořila postavu, kterou si diváci pamatují déle než šedesát let. Pro ni samotnou to nebylo vždy snadné, filmové historii ale její Angelika bezpochyby patří.
Zdroj: poshepky.com
