Šperky, které nosíme pravidelně, mohou časem ztratit původní lesk. Na jejich povrchu se usazuje pot, prach, mastnota, zbytky kosmetiky i běžné nečistoty. Stříbro může postupně tmavnout, zatímco některé slitiny získávají našedlý nebo nazelenalý odstín. Neznamená to však, že oblíbený prsten, řetízek nebo náušnice musí zůstat ukryté ve šperkovnici. Některým šperkům lze původní vzhled částečně vrátit i doma. Je však důležité zvolit správný postup podle materiálu.
Domácí metody nejsou univerzální. Jinak se čistí stříbro, jinak zlato a zvláštní zacházení vyžadují perly, opály, smaragdy nebo šperky s lepenými kameny. Než se tedy pustíte do experimentování, zjistěte, z čeho je konkrétní kousek vyrobený.
Proč stříbrné a zlaté šperky mění vzhled?
Ryzí zlato je vůči běžným vlivům poměrně odolné. Šperky však zpravidla nejsou vyrobené z čistého zlata, protože by bylo příliš měkké. Obsahují proto také další kovy, například stříbro, měď, zinek nebo palladium. Právě ty mohou reagovat s okolním prostředím a ovlivnit vzhled celého šperku.
Mnohem výrazněji se změny projevují u stříbra. To může reagovat se sloučeninami síry přítomnými ve vzduchu a postupně se na něm vytváří tmavá vrstva. Proces mohou urychlit pot, vlhkost, parfémy, laky na vlasy, některé kosmetické přípravky nebo čisticí prostředky používané v domácnosti.
Nazelenalé zabarvení se někdy objevuje u šperků obsahujících měď. Zelená stopa na pokožce obvykle vzniká reakcí kovu s potem nebo kosmetikou. Nemusí automaticky znamenat zdravotní problém, při podráždění, svědění či vyrážce je však lepší šperk odložit.
Nejdříve vyzkoušejte nejšetrnější možnost
Pro většinu obyčejných zlatých šperků bez citlivých kamenů je nejbezpečnější vlažná voda s několika kapkami jemného prostředku na nádobí. Šperk nechte krátce odmočit a poté ho velmi opatrně očistěte měkkým hadříkem nebo kartáčkem s mimořádně jemnými štětinami.
Následně ho opláchněte čistou vodou a důkladně osušte. Při oplachování ve dřezu je vhodné uzavřít odtok, aby prsten nebo náušnice neskončily v potrubí. Nepoužívejte drsné houbičky, abrazivní prášky ani tvrdé kartáče, které by mohly povrch poškrábat.
Tento postup lze použít také na některé jednoduché stříbrné šperky. Pokud je ale stříbro výrazně zčernalé, samotná mýdlová voda nemusí stačit.
Metoda s alobalem patří pouze na vhodné stříbro
Známá domácí metoda využívající hliníkovou fólii a jedlou sodu může pomoci u jednoduchých šperků z masivního stříbra. Není však vhodná pro všechny kousky. Vynechte ji u postříbřených šperků, záměrně patinovaných nebo oxidovaných povrchů, bižuterie, starožitností a šperků s perlami, korály, jantarem či citlivými nebo lepenými kameny.
K šetrnému vyčištění jednoduchého stříbra si připravte:
- žáruvzdornou misku,
- hliníkovou fólii,
- přibližně 250 ml horké, nikoli prudce vroucí vody,
- jednu polévkovou lžíci jedlé sody,
- měkký hadřík.
Dno misky vyložte fólií lesklou stranou nahoru. Přidejte jedlou sodu a opatrně nalijte horkou vodu. Stříbrný šperk položte tak, aby se dotýkal alobalu, a ponechte ho v lázni jen několik minut. Průběžně kontrolujte, zda tmavý povlak mizí.
Poté šperk vyjměte, důkladně opláchněte čistou vodou a osušte měkkým hadříkem. Jednotlivé ingredience nepřidávejte od oka ve velkém množství a nekombinujte je s dalšími čisticími přípravky. Zejména nikdy nepřilévejte bělidlo, čistič odpadů ani jiné agresivní chemikálie.
