Člověk si toho často nevšimne hned. Teprve když několikrát zaslechne podobnou větu od různých lidí a v různých situacích, začne vnímat určitý vzorec: „Je skvělá, ale vztah s ní by pro mě byl příliš náročný.“
Co přesně znamená ono „příliš náročný“? Nemusí jít o komplikovanou povahu ani o přehnané požadavky. Někdy se za tímto označením skrývá žena, která zná svou hodnotu, dokáže otevřeně komunikovat a nechce ve vztahu ztratit sama sebe.
Mnoho lidí tvrdí, že touží po sebevědomém partnerovi, který má vlastní názory, zájmy a životní směr. V představách to zní velmi přitažlivě. Realita však může být složitější. Skutečné sebevědomí totiž není jen působivý vzhled, úspěšná kariéra nebo schopnost okouzlit společnost. Projevuje se také tím, že člověk umí říct ne, nastavit hranice a odejít ze situace, která mu dlouhodobě nevyhovuje.
Nečeká, že ji někdo zachrání
Samostatná žena obvykle nevstupuje do vztahu s očekáváním, že partner vyřeší všechny její problémy. Má své zvyky, přátele, práci nebo koníčky a dokáže se postarat o běžné záležitosti svého života.
To ovšem neznamená, že nikoho nepotřebuje nebo že odmítá blízkost. Samostatnost není totéž co citová nedostupnost. I silný člověk může toužit po podpoře, bezpečí, něze a porozumění. Rozdíl spočívá v tom, že partnerství nevnímá jako záchranný člun, ale jako spojení dvou rovnocenných lidí.
Právě tato rovnocennost může na začátku působit osvěžujícím dojmem. Partner nemusí přebírat odpovědnost za její štěstí a nemusí mít pocit, že bez něj se její svět zhroutí. Zároveň ale nemůže počítat s tím, že jeho potřeby, nálady a plány budou automaticky vždy na prvním místě.
