Představte si situaci, ze které tuhne krev v žilách. Jdete klidnou ulicí nebo parkem, když se najednou zpoza rohu vyřítí cizí, agresivní pes. Během zlomku vteřiny se ocitáte v boji o vlastní přežití. Většina lidí v tuto chvíli udělá instinktivní věc, která je ale v podstatě rozsudkem trestu smrti. Bývalí elitní psovodi přitom používají jedno nečekané gesto, které dokáže rozzuřenou bestii zastavit na místě.
Proč běžná obrana selhává a situaci jen zhoršuje?
Když se ocitneme tváří v tvář nebezpečí, náš mozek přepne do režimu přežití. Začneme zběsile mávat rukama, křičet o pomoc nebo se pokusíme o útěk. Jenže v tu chvíli děláme přesně to, co útočící zvíře potřebuje. Jakýkoliv rychlý pohyb v psovi probudí statisíce let starý lovecký instinkt, který už nejde zastavit.
Mnoho lidí se také snaží psa zastrašit tím, že se mu dívají zpříma do očí. To je ale obrovská chyba.
„Upřený oční kontakt vnímá pes jako nejvyšší možnou provokaci a vyhlášení války. V ten moment zaútočí s dvojnásobnou agresí,“ varují experti z výcvikových center.
To nejzásadnější tajemství úspěšné obrany přitom spočívá v něčem úplně jiném…
Psychologický trik, který psovi totálně smaže program
Abyste útok odvrátili, musíte udělat něco, s čím zvířecí mozek vůbec nepočítá. Musíte se proměnit v „neživý objekt“. Pokud pes běží přímo proti vám, okamžitě se zastavte, překřižte ruce na hrudníku (abyste si chránili hrdlo a obličej) a otočte se k němu mírně bokem.
Tímto postojem psovi vyšlete šokující signál: Nejsem kořist, která utíká, ale nejsem ani nepřítel, který útočí. Jsem skála.
Pokud ale pes přesto nesníží agresivitu a chystá se skočit, musíte použít poslední zbraň…
