Slovensko má za sebou další referendum, které sice vzbudilo velkou politickou pozornost, ale nakonec nedokázalo splnit základní podmínku platnosti. Hlasování o zrušení takzvané doživotní renty pro některé vrcholné politiky a o návratu elitních složek prokuratury a policie skončilo kvůli velmi nízké účasti neplatně. K urnám přišlo jen něco přes 16 procent oprávněných voličů, zatímco slovenská pravidla vyžadují účast nadpoloviční většiny.
Referendum se konalo v sobotu 4. července 2026. Hlasovací místnosti byly otevřené od sedmi hodin ráno do deseti večer, s výjimkou několika míst, kde se kvůli organizačním komplikacím hlasování o něco prodloužilo. Podle informací slovenských úřadů a médií se průběh dne obešel bez vážnějších incidentů.
Výsledek je přesto pro iniciátory tvrdým zklamáním. Po sečtení hlasů bylo jasné, že referendum nemůže být platné. Slovenská státní volební komise následně potvrdila, že účast dosáhla 16,13 procenta. Podle definitivních údajů se hlasování zúčastnilo zhruba 705 tisíc lidí z více než 4,36 milionu zapsaných voličů. Platných hlasovacích lístků bylo necelých 699 tisíc.
Přitom ti, kteří k urnám dorazili, vyslali poměrně jednoznačný vzkaz. V otázce zrušení doživotní renty hlasovalo pro změnu 93,43 procenta zúčastněných voličů. Také druhý bod referenda, tedy obnova Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury, získal vysokou podporu. Pro se vyslovilo 92,23 procenta hlasujících. Kvůli nízké účasti však tyto výsledky nemají právní sílu.
Referendum vzniklo na základě petice, kterou organizovala mimoparlamentní strana Demokraté bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě. Podle agentury AP petici podepsalo více než 350 tisíc občanů, což je hranice potřebná k vyvolání referenda. Původně se mluvilo také o otázce předčasných voleb, tu však prezident Peter Pellegrini při vyhlašování referenda nepřipustil. Zdůvodnil to tím, že taková otázka není v souladu se slovenskou ústavou a dřívějším rozhodnutím ústavního soudu.
Jedním z nejcitlivějších bodů byla doživotní renta pro vybrané ústavní činitele. V praxi se o ní často mluvilo jako o rentě spojené s Robertem Ficem, protože podmínky pro její přiznání nyní podle dostupných informací splňuje právě čtyřnásobný slovenský premiér. Referendum se však netýkalo doživotních odměn pro bývalé prezidenty, které na Slovensku existovaly už dříve.
Druhá otázka mířila na obnovu institucí, které zanikly po návratu Ficovy vlády k moci. Úřad speciální prokuratury dříve dozoroval závažné kauzy, včetně případů korupce, organizovaného zločinu nebo extremismu. Národní kriminální agentura, známá jako NAKA, byla elitní policejní složkou, která se zabývala mimo jiné citlivými vyšetřováními. Ficova vládní koalice tyto struktury v rámci změn trestního práva zrušila, což vyvolalo kritiku doma i v zahraničí.
Neplatnost referenda tak znamená, že se po právní stránce nic nemění. Renta pro vybrané politiky zůstává v platnosti a obnovení zrušených institucí se referendem neprosadí. Politicky ale hlasování ukázalo dvě věci najednou: mezi lidmi, kteří dorazili, byla výrazná podpora navrhovaných změn, zároveň ale většina voličů zůstala doma.
zdroj: https://cnn.iprima.cz
zdroj fotografii : https://www.instagram.com/robert.fico/
