Třicetiletý Jordan Adams budí na trase slavného Londýnského maratonu obrovskou pozornost – celých 42 kilometrů totiž běží s velkou lednicí připevněnou na zádech. Za tímto na první pohled bláznivým a úsměvným kouskem se ale skrývá srdcervoucí příběh plný bolesti, beznaděje, ale i obrovského odhodlání. Mladý muž si totiž nese pomyslný i skutečný kříž v podobě kruté a nevyléčitelné diagnózy.
Smrt maminky a zničující zpráva od lékařů
Jordan a jeho bratr Cian byli teprve teenageři, když jejich mamince Geraldine diagnostikovali frontotemporální demenci. Jde o vážné a nevyléčitelné onemocnění mozku, které drasticky mění osobnost, chování i schopnost komunikovat. Po pěti letech krutého boje maminka nemoci podlehla. Tím ale rodinná tragédie bohužel neskončila. Lékaři oběma bratrům nedlouho poté oznámili zdrcující zprávu – oba po matce zdědili vzácný gen, což znamená, že s největší pravděpodobností začnou trpět stejnou nemocí už po čtyřicítce.
Pro mnoho lidí by takový ortel znamenal naprosté zhroucení a konec všech nadějí. Bratři se ale rozhodli, že čas, který jim při smyslech zbývá, využijí k něčemu užitečnému. Rozhodli se šířit osvětu a vybírat peníze na dobrou věc.
Lednice jako symbol neviditelné tíhy
Londýnský maraton je přitom jen zlomkem jejich šílené fyzické výzvy. Jordan a Cian si předsevzali, že uběhnou 32 maratonů za 32 dní, aby upozornili na problematiku demence a duševního zdraví obecně. Jordan se rozhodl běžet s lednicí na zádech jako se silným symbolem neviditelné zátěže, kterou si mnoho lidí v životě nese.
„Je to kruté, protože přesně vím, co mě čeká. Viděl jsem na vlastní oči každý jednotlivý krok toho hrozivého procesu, kdy nemoc vzala mamince všechno, co z ní dělalo člověka, kterým byla,“ svěřil se Jordan v emotivním příspěvku na svém Instagramu.
Na nejtěžší boj nesmíte být sami
Jordan otevřeně přiznává, že po smrti maminky a vyslechnutí vlastního fatálního rozsudku si prošel naprostým psychickým peklem. „Úplně jsem se složil. Přišly těžké deprese, vtíravé černé myšlenky a hrozný pocit, že moje budoucnost už je předem napsaná,“ vzpomíná. Z nejhoršího ho podle jeho slov vytáhla až podpora rodiny a okolí.
Nyní doufá, že jeho běh s lednicí dodá odvahu ostatním lidem, kteří bojují s duševními démony, aby si řekli o pomoc. „Nezáleží na tom, jak těžké břemeno si nesete, to hlavní je, že ho nemusíte nést sami,“ vzkazuje dojatě. Zatímco většina běžců v Londýně útočí na osobní rekordy, Jordanův závod má mnohem hlubší smysl. Sbírá totiž peníze na životně důležitý výzkum demence, který by v budoucnu mohl zachránit lidi s podobným osudem.
zdroj: sosialnytt.com
