Během druhé světové války vznikly po celé Evropě stovky protibombových krytů a bunkrů. Tyto stavby měly jediný cíl – ochránit civilisty během leteckých náletů. Většina z nich byla budována z masivního betonu a oceli a často byla zapuštěná do svahů nebo pod zem, aby poskytovala co největší ochranu.
Díky těmto úkrytům přežily bombardování tisíce lidí. Po skončení války však mnoho bunkrů ztratilo svůj význam. Postupně chátraly, zarůstaly vegetací a některé z nich téměř zmizely z mapy.
Podobný osud čekal i jeden bunkr ve Velké Británii, který byl postaven přibližně kolem roku 1942. Měl sloužit jako útočiště pro obyvatele v době náletů. Po válce ale zůstal opuštěný a roky jen pomalu chátral.
To se změnilo ve chvíli, kdy na něj narazila žena jménem Elizabeth Struttonová.
Neobvyklý nápad
Když Elizabeth oznámila, že chce opuštěný bunkr koupit a proměnit ho v domov, mnoho lidí její nápad nechápalo. Někteří dokonce pochybovali, jestli je něco takového vůbec možné.
Přesto se rozhodla do projektu pustit. Bunkr spolu s pozemkem koupila přibližně za 176 tisíc eur.
Na první pohled šlo o stavbu, která byla daleko od komfortního bydlení. Interiér tvořily jednoduché místnosti určené původně jen jako provizorní úkryt pro lidi během bombardování.
Elizabeth ale v bunkru viděla potenciál.
Proměna, která překvapila
Rekonstrukce nebyla jednoduchá. Silné betonové stěny, které měly místy i více než metr, nebylo možné jednoduše odstranit nebo upravit.
Dispozice místností proto zůstala víceméně zachována. Na druhou stranu bylo možné modernizovat téměř všechno ostatní – ventilaci, izolaci, rozvody i technické vybavení.
Jedním z nejzajímavějších řešení bylo přivedení přirozeného světla. Protože klasická okna by narušila konstrukci bunkru, byly instalovány tzv. světelné tubusy, které přivádějí denní světlo z povrchu až do interiéru.
Díky tomu dnes působí prostor mnohem otevřeněji a příjemněji, než by si člověk u bývalého protibombového krytu dokázal představit.
Bunkr, který se změnil v domov
Po dokončení rekonstrukce se z původního vojenského úkrytu stal moderní a překvapivě útulný byt. Interiér dnes připomíná spíše stylové bydlení než starý bunkr z válečné doby.
Když dnes lidé vidí fotografie interiéru, jen málokdo by tipoval, že se nachází uvnitř stavby, která byla kdysi navržena jako ochrana před bombardováním.
A i když Elizabeth původně čelila pochybnostem okolí, dnes se ukazuje, že její rozhodnutí nebylo tak bláznivé, jak se na začátku zdálo.
