Domácí mazlíček není jen zvíře, ale plnohodnotný člen rodiny a věrný společník. Provází nás každodenním životem, těší se na nás po návratu z práce a sdílí s námi radosti i starosti. Není proto divu, že jeho odchod bývá pro chovatele velmi bolestný. Přesto se někteří lidé setkávají s nepochopením okolí. Smutek po ztrátě zvířete je však zcela přirozený a má své hluboké psychologické důvody.
Bezpodmínečná láska, kterou zvíře dává
Psi a kočky milují své majitele bez podmínek. Nezáleží jim na náladě, úspěších ani chybách, vždy stojí po boku svého člověka. Právě tato čistá a stálá náklonnost vytváří silné citové pouto. Vztah mezi chovatelem a mazlíčkem často trvá mnoho let, u psů běžně více než deset, u koček i patnáct let. Ztráta takového společníka proto znamená konec dlouhodobého a hlubokého vztahu.
Mazlíček jako součást rodiny
Pro mnoho lidí je domácí zvíře skutečným členem rodiny. U osamělých jedinců může být dokonce nejbližším společníkem. Sdílí s nimi každodenní rutinu, procházky, krmení i společné chvíle klidu. Sociologové potvrzují, že tato vazba je velmi silná a ztráta mazlíčka narušuje běžný chod dne i pocit stability. Právě proto je bolest po jeho odchodu srovnatelná se ztrátou blízkého člověka.
Stud za smutek není na místě
Truchlení po smrti člověka je společností považováno za normální, smutek po ztrátě zvířete však bývá někdy zlehčován. Odborníci ale upozorňují, že takový postoj není na místě. Emoce, které chovatel prožívá, jsou skutečné a oprávněné. Domácí mazlíček byl součástí života po dlouhá léta a jeho nepřítomnost zanechává prázdné místo, které nelze jednoduše nahradit.
Chemie lásky a pocit bezpečí
Psychologové upozorňují, že při kontaktu se zvířetem se v těle uvolňuje oxytocin, hormon spojený s pocitem štěstí a bezpečí. Stejně jako u blízkých mezilidských vztahů vzniká silné emocionální pouto. Když mazlíček odejde, může jeho majitel pociťovat nejen smutek, ale i úzkost, vyčerpání nebo fyzické obtíže. Jde o přirozenou reakci na ztrátu zdroje lásky a jistoty.
Dovolte si prožívat emoce
Odborníci se shodují, že potlačování smutku není řešením. Naopak je důležité dovolit si truchlit a emoce otevřeně prožívat. Každý má právo vyrovnávat se se ztrátou vlastním tempem. Smutek po domácím mazlíčkovi není slabostí, ale důkazem silného vztahu. Právě přijetí těchto pocitů pomáhá postupně se s bolestí vyrovnat a uchovat si krásné vzpomínky.
Zdroj:prosvet.cz
