Tuto věc viděl každý ale jen málokdo ví k čemu se používala: Význam této věci vás překvapí!

Vzpomínáte si ještě na drobné kovové nebo litinové předměty, které bývaly připevněné těsně u vstupu do domu? Často se nacházely přímo před dveřmi panelových domů, činžáků i rodinných domků. Byly nenápadné, malé a mnoho lidí kolem nich denně procházelo bez toho, aby se nad nimi zamýšlelo. Přesto šlo o věc, která měla v minulosti velmi důležitou funkci.

Dnes si jich všimne jen málokdo. Mladší generace už většinou netuší, k čemu sloužily, a často si myslí, že jde o zbytečný kus kovu nebo pozůstatek neznámé konstrukce. Starší lidé si však ještě dobře pamatují, jakou roli tyto drobnosti hrály v každodenním životě.

Dříve samozřejmá součást vchodů

V minulosti bylo běžné, že se před vstupními dveřmi nacházel jednoduchý kovový nástroj, pevně připevněný k zemi nebo ke zdi. Nejčastěji měl podobu zahnutého plochého kusu železa, někdy se zubatým nebo vroubkovaným okrajem. Jindy připomínal malé kovové „rameno“, které vyčnívalo ze země.

Jeho umístění nebylo náhodné. Vždy se nacházel co nejblíže ke dveřím, aby ho člověk mohl použít ještě před vstupem dovnitř. V podstatě šlo o první „ochrannou linii“ proti špíně, blátu a sněhu.

K čemu to skutečně sloužilo?

Jednalo se o škrabák na boty.

Jeho účel byl jednoduchý, ale velmi praktický: umožňoval očistit podrážky bot od nánosů bláta, hlíny, sněhu nebo trávy ještě před vstupem do domu. Člověk si o něj jednoduše otřel botu, několikrát přejel podrážkou po kovové hraně a většina nečistot zůstala venku.

V době, kdy nebyly asfaltové chodníky samozřejmostí a mnoho ulic bylo prašných nebo blátivých, byl škrabák doslova nepostradatelný.

Proč byl tak důležitý

Dříve lidé trávili mnohem více času venku. Chodilo se pěšky, pracovalo se na zahradách, na polích, ve dvorech i v dílnách. Boty se velmi rychle ušpinily a přinášet si všechen nepořádek domů by znamenalo neustálý úklid.

Škrabák představoval rychlé řešení. Stačilo pár vteřin a hrubá špína byla pryč. Teprve poté člověk vstoupil do předsíně, kde si mohl boty zout nebo ještě jednou otřít o rohožku.

Díky tomu zůstávaly chodby, schodiště i byty výrazně čistší.

Pokračování na další straně

Doporučené