Vlašský salát je fenomén českých oslav, svačin a chlebíčků. Kde se ale vzal jeho název? Lingvisté se dodnes přou, zda pochází ze staročeského slova „Vlach“ pro Itala, nebo z německého Fleischsalat (masový salát). Jisté však je, že ho v dobách první republiky proslavil pražský lahůdkář Alois Linka. Podle jeho syna Rudolfa šlo o přísně střežený recept jeho maminky Marie. Ta si svůj rodinný klenot chránila tak úzkostlivě, že začaly vznikat různé napodobeniny, jako například pochoutkový salát. Nakonec se ale Rudolf rozhodl rodinné tajemství odhalit a o recept na ten pravý prvorepublikový vlašák se podělil.
Originální recept na vlašský salát podle rodiny Linků
Zapomeňte na brambory a salám! Základem původního receptu jsou jablka, která mu dodávají nezaměnitelnou svěžest.
Suroviny:
-
350 g jablek
-
50 g sledě
-
100 g sterilovaného hrášku
-
100 g sterilované mrkve
-
150 g pražské šunky od kosti
-
100 g kyselých okurek
-
150 g poctivé domácí majonézy
-
sůl a pepř
Postup:
Jablka a kyselé okurky oloupejte a nakrájejte na malé kostičky. Pražskou šunku nakrájejte na tenké nudličky. Všechny suroviny – jablka, okurky, šunku, hrášek, mrkev a malé kousky sledě – vložte do mísy. Přidejte majonézu, důkladně promíchejte a dochuťte solí a pepřem. Salát nechte v lednici několik hodin odležet, aby se všechny chutě propojily. Podávejte na chlebíčkách, s čerstvým pečivem nebo jako přílohu k masu.
Co do pravého vlašáku rozhodně nepatří?
Možná vás to překvapí, ale do tradičního prvorepublikového vlašského salátu rozhodně nepatří cibule. Je příliš aromatická a přebila by jemné chutě ostatních surovin. Stejně tak opatrně se sleděm – stačí ho opravdu málo, jen na dochucení.
Zlaté časy za socialismu a úpadek v devadesátkách
Za socialismu existovaly přísné normy, které zaručovaly, že vlašák bude všude chutnat stejně. Prodával se v bufetech, lahůdkářstvích, kantýnách i mléčných barech a stal se symbolem rychlé a dostupné svačiny. Říkalo se, že na pět deka salátu patří jeden rohlík, na deset dva. Zabalili vám ho do papíru, a když jste si připlatili, dostali jste i kelímek. V devadesátých letech však přišel úpadek. Kvalitní suroviny nahradily levnější náhražky, salát byl plný glutamátů a místo okurek se často používala cuketa. Chuť legendárního vlašáku se tak nenávratně změnila.
Chuť, na kterou se nezapomíná
I přes všechny změny a náhražky zůstává vlašský salát v našich srdcích jako vzpomínka na dětství a doby minulé. Díky původnímu receptu si ale můžeme kousek té nostalgie a poctivé prvorepublikové chuti přenést i do našich domovů. Není nic lepšího než čerstvý domácí vlašák na křupavém rohlíku!
zdroj: lifee.cz
obrázky: znojemsko.cz
