Na první pohled může působit mile, ochotně a přesvědčivě. Teprve postupem času ale zjistíte, že po společných rozhovorech pochybujete sami o sobě, omlouváte věci, které by vám dříve vadily, nebo máte pocit, že musíte neustále dávat pozor na každé slovo. Jednotlivý projev ještě nemusí nic znamenat, pokud se ale některé vzorce opakují, stojí za to jim věnovat pozornost.
Ne každý člověk, který nás zklame, je automaticky „špatný“. Každý někdy reaguje podrážděně, nedodrží slib nebo řekne něco, čeho později lituje.
Rozdíl bývá především v tom, zda jde o výjimku, nebo dlouhodobý způsob chování.
Problematické vztahy navíc nemusí začínat hádkami a otevřeným konfliktem. Naopak. Člověk může na začátku působit velmi sympaticky a skutečné potíže se začnou objevovat až s odstupem.
Těchto osm signálů proto není návodem, podle kterého někoho během pěti minut odsoudit. Mohou ale pomoci všimnout si situací, které by neměly být dlouhodobě přehlíženy.
1. K ostatním se chová úplně jinak než k vám v soukromí
Před lidmi je okouzlující, pozorný a zdvořilý.
Jakmile jste sami, tón se změní.
Najednou přicházejí urážky, shazování nebo chování, které by si před ostatními nikdy nedovolil.
Právě výrazný rozdíl mezi veřejnou a soukromou tváří může být důležitým varovným signálem.
Neznamená to, že každý člověk musí být ve všech situacích stejný. Přirozeně se chováme jinak v práci a jinak doma.
Problém nastává, pokud někdo před svědky působí vzorně, ale v soukromí vás opakovaně ponižuje.
2. Všechno nakonec otočí proti vám
Přijdete s problémem.
Řeknete například, že vám vadilo, jak se k vám zachoval.
Za několik minut už ale nevysvětluje své jednání on. Obhajujete se vy.
„Kdybys mě nevyprovokovala, nestalo by se to.“
„Ty všechno moc řešíš.“
„Podívej se nejdřív na sebe.“
Schopnost přiznat chybu patří mezi důležité součásti zdravé komunikace.
Pokud ale druhý člověk opakovaně odmítá jakoukoli odpovědnost a každý konflikt dokáže převést na vaše nedostatky, může být velmi obtížné cokoli skutečně vyřešit.
3. Vaše úspěchy ho netěší tak, jak byste čekali
Dostanete lepší práci.
Něco se vám podaří.
Máte radost z nového vztahu, projektu nebo osobního úspěchu.
A místo obyčejného „to je skvělé“ přichází:
„To byla spíš náhoda.“
„To by zvládl každý.“
„Uvidíme, jak dlouho ti to vydrží.“
Nemusí jít o otevřenou závist. Někdy se podobné chování schovává za humor nebo údajnou upřímnost.
Pozor je dobré dát hlavně tehdy, když máte po sdílení dobré zprávy pravidelně pocit, že jste udělali něco špatně tím, že jste měli radost.
Blízký člověk nemusí oslavovat každý váš úspěch, ale neměl by mít potřebu ho pokaždé zmenšovat.
4. Informace, které jste mu svěřili, používá později proti vám
Důvěra vzniká mimo jiné tím, že druhému člověku postupně ukazujeme i věci, za které se stydíme nebo kterých se bojíme.
Právě proto může být velmi bolestivé, pokud někdo tyto informace při hádce vytáhne jako zbraň.
Svěříte se mu s nejistotou.
A za několik týdnů uslyšíte přesně tu věc ve chvíli, kdy vám chce ublížit.
Pokud se to opakuje, může člověk postupně přestat říkat cokoli osobního.
A vztah, ve kterém se bojíte projevit zranitelnost, se důvěrným nazývá jen velmi těžko.
Pokračování na další straně
