Stephen Hawking byl jedním z nejvýraznějších fyziků a kromě toho to byl také muž, který byl pro mnohé motivací. V roce 1963 mu diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), která ho nakonec upoutala na invalidní vozík a znemožnila mu ovládat svalstvo. Jelikož mu v 21 letech dávali lékaři jen dva roky života, avšak on je „přelstil“ o 53 let, lze říci, že tento britský velikán světové vědy doslova přežil sám sebe.
Stephen Hawking přednesl motivační projevy, podělil se o rady a zanechal po sobě předpověď 4 nejtragičtějších cest lidského vývoje, po které mnozí začali přemýšlet:
- tvorba geneticky modifikovaných virů,
- jaderná válka,
- globální oteplování,
- vývoj umělé inteligence, která rozhodne, že člověk je nadbytečný .
Varoval před umělou inteligencí
O své znalosti se podělil i s veřejností. Obzvlášť velký ohlas měla jeho kniha Stručná historie času (A Brief History of Time, 1988), která vyšla v časopise Popular Science a které se prodalo více než 10 milionů výtisků.
Dotkl se také kontroverznějších témat. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo musí v příštích 100-200 letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Prohlásil také, že genetické inženýrství a umělá inteligence jsou hrozbou pro budoucnost lidstva.
Nepopírali existenci mimozemských civilizací
Jednou například řekl, že život může existovat všude, kde je voda. Útočil také na náboženství, když ve své knize The Grand Design z roku 2010 napsal, že ke stvoření vesmíru není potřeba Boha. V rozhovoru pro deník The Guardian z téhož roku odmítl „pohodlí náboženské víry“.
Velkou část svého výzkumu však věnoval černým dírám ve vesmíru a zabýval se také takzvanou „teorií všeho“, tedy spojením Einsteinovy obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Jeho cílem je plně porozumět vesmíru.
Existuje také jeho pátá předpověď: lidstvo zmoudří a místo ničení se zapojí do tvoření, včetně odchodu do vesmíru na jiné planety. Ale vědec považoval tuto dobu za nejneuvěřitelnější.
