„O manžela a dítě jsem přišla jen proto, že si někdo myslel, že je v pořádku napít se a potom sednout za volant. Ne, to není v pořádku. Je v pořádku zastavit kamaráda, který chce řídit v opilosti. Je v pořádku od něj dostat klíče od auta. A je v pořádku zavolat si taxi nebo přítele, který nás vezme domů, když pijeme. Není to známka slabosti. Je to známka dospělosti. Důsledky řízení v opilosti přesahují vše, co si dokážete představit Není fér strávit zbytek svého života s vinou za život ostatních, včetně dítěte který se dokonce ještě nenarodilo. Po pití prosím neřiďte auto.
Nejde jen o váš život, ale o životy všech na cestách. V tento den, 2. srpna, jsem možná také měla umřít, ale zjevně jsem předurčena udělat něco jiného. Zůstanu tady a budu bojovat za svého manžela a syna. Sdělím všem jejich příběh a doufám, že moje bolest někomu zabrání v opakování této tragédie.“
